EIA - posouzení vlivu na životní prostředí

Oznámení záměru podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA).

ÚSES - Územní systém ekologické stability

Profesionální řešení ekologické sítě biocenter a biokoridorů v krajině.

Hodnocení krajinného rázu

Hodnocení konkrétních záměrů i preventivní stanovení ochranných podmínek krajinného rázu.

  • Návrhy sytémů ekologické stability

  • Revize a hodnocení ÚSES

  • Hodnocení krajinného rázu

  • Výstupy v moderní a mnohostranně využitelné formě

Ekologie - Krajina - Projekty ..... řešení šité na míru

Chci plán / generel ÚSES

jako součást územního plánu nebo územně analytických podkladů.

Potřebuji projekt ÚSES

pro realizaci záměru nebo plán péče pro návrh opatření.

Krajinný ráz

Chci vyhodnotit vliv záměru na krajinný ráz, vymezit oblasti a místa KR.

Potřebuji informace

týkající se ochrany přírody a krajiny a hodnocení EIA/SEA.

Člověk a stromy vytváří neustále řadu interakcí. Majestátnost vzrostlého dubu v nás může vzbudit pocit klidu, úžasu nad vytrvalostí a schopností odolávat věkům, ale naopak často i díky vlivu medií, mohou stromy v naší blízkosti způsobovat pocity ohrožení a nebezpečí. Pojďme se tedy podívat na to, jak dnes legislativa řeší otázky týkající se kácení dřevin.

Zdůrazňuji, že se v textu zabývám problematikou takzvaných dřevin rostoucích mimo les, které jsou předmětem ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (ZOPK), a jeho prováděcích vyhlášek. Lesní porost je ve většině případů předmětem lesnického hospodaření podle lesního hospodářského plánu nebo osnov a k souhlasu s těžbou je kompetentní orgán státní správy lesů.

 

 

Když jsem v úvodu článku zmínil média, tak na jaře roku 2013 proběhla vlna zpráv o nové vyhlášce upravující kácení dřevin zejména na zahradách. Šlo o “danajský” dar pana exministra Chalupy všem úředníkům zabývajícím se touto problematikou. Vyhláška totiž svým vágním vymezením pojmu “zahrada” umožnila kácení stromů na zahradách bez jakéhokoli povolení, vyjma dřevin, které jsou součástí významného krajinného prvku (les, rybník, vodní tok, niva vodního toku, rašeliniště, jezero), nebo stromořadí. Byť se pan exministr pokusil svůj krok zdůvodnit tím, že zpřísnil podmínky pro ochranu stromořadí a umožnil vlastníkům nakládat se svým vlastnictvím bez omezení, tak se vzápětí po nabytí účinnosti vyhlášky rozezněly po celé ČR motorové pily a zmizely stromy, které dosud vzdorovaly a k jejichž povolení pro pokácení nebyly z pohledu ZOPK žádné důvody. Proti této právní úpravě se zvedl odpor nejenom ze strany ekologických aktivistů, ale i úředníků a odborníků, současné vedení resortu přiložilo ruku k dílu a výsledkem je připravovaná novela vyhlášky č. 189/2013 Sb.

Jaká tedy bude nová úpráva kácení dřevin, která vstoupí v platnost zřejmě letos na podzim? Z vyhlášky zmizí definice pojmu zahrada a stav se v podstatě navrátí do doby po tzv. velké novele ZOPK. Bez povolení půjde pokácet dřevinu do obvodu 80 cm ve výšce 130 cm od země, nebo zapojené porosty dřevin (pozor, v minulosti šlo o keře) do plochy 40 m2, dřeviny na plantážích dřevin a na zahradě (podle katastru nemovitostí) bude možné kácet ovocné dřeviny bez povolení. Období kácení stanovuje vyhláška na dobu vegetačního klidu, což je dnes již obecně známá věc. Připomenu, že většinou se jedná o období od 1.11. do 31.3. běžného roku.